úřední záznam o zajištění stop_Kostra

14. května 2013 v 23:26 | Nikola |  KRIMINALISTIKA / KRIMINOLOGIE

Hlavička
Místo/datum
ÚŘEDNÍ ZÁZNAM

Dne_____ v tolik a tolik hodin došlo k______ kdy napadenou paní XXX oloupil podezřelý YYY

Po příjezdu na místo činu se dělo to a to_______________________________(např bylo zajištěno místo činu, provedeno omč, proveden výslech poškozeného…atp)

Byly zajištěny stopy ty a ty________________________

Úřední záznam provedl:
Fotodokumentaci provedl:
 

Plán šetření_Kostra

14. května 2013 v 23:09 | Nikola |  KRIMINALISTIKA / KRIMINOLOGIE

Hlavička





PLÁN ŠETŘENÍ



I.

Místo:

Datum:

Čas:

Zpracoval:

Schválil:

Pachatel:

Ve věci: (tr.čin)

Popis skutku:



II.

Vyšetřovací verze: (nemocnice přijala pořezanou ženu dne______)

Verze 1 - žena se pořezala sama úmyslně

Verze 2 - žena se pořezala sama z důvodu nešikovné manipulace nožem

Verze 3 - ženu někdo úmyslně pořezal

III.

Úkony k provedení :

K Verzi 1 - výslech nejbližších rodinných příslušníků (plánováno na den___)

K verzi 2 - Výslech ženy za přítomnosti psychologa (plánováno na den____)

K verzi 3 - Projít kamerové záznamy v okolí, vyslechnout lidi, kteří byly svědky této události…





OMČ

12. května 2013 v 10:32 | Nikola |  KRIMINALISTIKA / KRIMINOLOGIE

Soukromá střední odborná škola Hranice, s.r.o.
Jaselská 832
753 01, Hranice

Protokol o ohledání místa činu
§113





Důvod: TČ ublížení na zdraví pedagogickému pracovníkovi
Datum: 4. ledna. 2012
Místo: Hranice na Moravě, budova SSOŠ, odpočívárna pedagogů
Čas OMČ: 11:00 hod.
Osoba provádějící OMČ: Nikola Kutějová, student
Osoby zúčastněné: Veronika Okapalová, Špičky 38, Hustopeče Nad Bečvou 753 66
Podmínky ohledání: Zataženo, žaluzie roztáhnuty, závěsy odtaženy
Způsob ohledání: Postupný


Místo ohledání se nachází na ulici Jaselská, číslo 832. Jedná se o dvoupatrovou budovu sloužící ke studiu. Samotné místo činu se nachází v budově, konkrétně v odpočívárně pedagogů, kudy se dostaneme hlavním vchodem nacházejícím se 15m od začátků budovy po pravé straně. Po otevření dveří se nacházíme v šatních prostorech, po 2 schodech a třech metrech odbočíme vpravo. Po pěti metrech se nacházíme u učebny č.1 se zavřenými dveřmí. Po otevření dveří se nacházíme v učebně č.1, kde na levé straně jsou tři lavice za sebou a následují dvoje dveře. Na pravé straně najdeme tabuli, katedru, okna, pět řad lavic po dvou, za nimi malé umyvadlo. Po sedmi metrech se nacházíme u dveří. Po průchodu těmito dveřmi se nacházíme v malé předsíni kde nalevo se nachází dvoje dveře, mezi nimi malý radiátor. Naproti nám jsou východové dveře a po pravé straně (cca. 1,5m )jsou dveře, které vedou k místě činu. Vstupní dveře k místě činu se otevírají dovnitř místnosti místa činu. Dveře v době ohledání byly otevřená s klíčkem v zámku. Na vstupních dveřích visí keramické, obarvené sluníčko. V místnosti ( 2,5m x 3m) se po pravé straně po ruce nachází u nohou zásuvka, v úrovni ramen vypínač světla. V pravém dolním rohu se nachází rohový stojan černé barvy z lamina, na kterém je umístěna váza s kytkou typu malé palmičky. Nad vstupními dveřmi po celé stěně, se nachází zaizolované dvě trubky, vedoucí i po části nad levou stěnou. Na levé stěně se nachází u horního rohu okno(1,5m x 1m) s parapetem, na kterém se nachází od vchodu kytka, dále hodiny, dále kytka. Nalevo od okna je odtáhnutý závěs oranžové barvy. Pod oknem a zároveň v levém horním rohu místnosti se nachází rohový stůl (1,2m) z lamina hnědé barvy. Na levé m rohu stolu nacházíme vázu, na pravém hrneček, papíry v bambusové krabičce, 3x brožura. Na protější stěně od vchodu najdeme radiátor, po pravé straně od něj okno o stejných rozměrech jako předešlé s parapetem na kterém je z leva kamínky v bambusové krabičce, malý hrneček bez ucha, malá kytka, vazička na svíčku. Po pravé straně okna se nachází odtáhnutý závěs oranžové barvy. Na pravé stěně od vchodu visí uprostřed stěny obraz, blíže ke vchodu (dolní pravý roh) je bambusový závěs, zakrývající dvě izolované trubky. Uprostřed místnosti se nachází dřevěný masivní stůl (1m x 0,5 m) tmavě hnědé barvy, lakovaný, z železnými černými nohami vedoucí zprostřed stolu(trojnoha). Na stole nacházíme uprostřed svíčky, po pravé straně stolu nacházíme krabičku s kapesníky. Poslední kapesník je povytáhnutý.
Na dveřích jsme zajistili trasologickou stopu č.1 otisk ucha 150cm vysoko, ¨
daktyloskopickou stopu č.2 otisk prstu na krabičce od kapesníků,
biologickou stopu č.3 krev na váze rohového stolu v levém horním rohu


Ohledání místa činu provedl: Nikola Kutějová

Fotodokumentaci provedl: Mgr. Marek Nádvorník

Byly zajištěny stopy: trasologická č.1 otisk ucha
daktyloskopická č.2 otisk prstu
biologická č.3 krev

PODPISY VŠECH OSOB!!!!!
 


Rekognice

12. května 2013 v 10:29 | Nikola |  KRIMINALISTIKA / KRIMINOLOGIE

Osoby dle § 104b trestního řádu

I.
Škola- hlavička

Kde, kdy, v jake mistnosti, v jaké věci,





Přítomné osoby a jejich procesní postavení :
Rekognici proved: Kutějová Nikola
Poznávající osoba(svědek): Jana Grygarová
Soudce:
Nezůčastněná osoba: Kristýna Zinráková
Další přítomné osoby: Jana Grygarová, Vronika cibulková, Macek Jakub- figurant, Posmyk
Michal- figurant, Hubáček Vít- figurant, Jan Poledna- figurant.
Zapisovatel :

Poučení obviněného (podezřelého)
Jsou paragrafy 100, všechno zkopírovat.
II.

Cílem rekognice je… zda Jana Grygarová….. poznává muže/ženy….. kdetý ji udělal to a to, dne toho a toho, času toho a toho,



III.

Podmínky provedení rekognice

IV.

Průběh rekognice
Ukazované osoby byly poté seřazeny v tomto pořadí

Foceno zleva
1)
2)
3)
4)
5)

Na místě byla poté provedena fotodokumentace:
Osobě bla dána možnost provedení rekognice, která trvala 5 minut.

Mezi poznávanými muži by se mohlo jednat o muže číslo 4, tohoto muže poznávám dle celkové postavy a vzhledu, dále podle vousů očí….

Po odchodu svědka Jana Grygarová narozena, bydlištěm, bylo umožněnému podezřelému ___________ si opakovaně zvolit číslo mezi figuranty

Ukazované osoby byly poté seřazeny dle následujícího pořadí
1)
2)
3)
4)
5)


Poté svědkyně Jana Grygarová opětovně přistoupila k figurantům všechny muže si prohlédla , prohlídka trvala 3minuty a poté sdělila, že poznává muže č.__ tohoto muže poznávám tak na 90 procent. Poznala jsem jen podle ______

Závěr: Poznávající Jana Grygarová si při obou prohlídkách všechny muže důkladně a rozvážně prohlédla a to jak zepředu, zezadu i zboku

V.

Protokol o rekognici byl předložen všem účastníkům k přečtení s poučením o možnosti provedení jeho oprav nebo doplnění. Po přečtení všichni přítomní prohlašují, že protokol odpovídá stavu, průběhu a v něm uvedeným zjištěním, a proto nežádá změn, oprav, ani doplnění. Rekognice skončena 9.3.2012 v 11:30 hodin a o této rekognici byla provedena fotodokumentace a poté byl o rekognici pořízen protokol , který byl ukončen dne 19.4.2012 v 9:55 hod.
Skončeno a podepsáno dne 19.4.2012

Rekognici provedl
Nezůčastněná osoba
Poznávající osoba
Soudce
Osoby přítomné rekognici
Zapisovatel

- všem jména a podpisy

Preventivní akce

12. května 2013 v 10:25 | Nikola |  KRIMINALISTIKA / KRIMINOLOGIE

VZOR PREVENTIVNÍ AKCE
OSNOVA MUSÍ BÝT NA SAMOSTATNÉM LISTU


1) úvod 1.1) Specifikace problému
1.2) Pojmy užité v programu
1.3) Výzkum a samotný preventivní program
2) Stať 2.1) Primární prevence
2.2) Sekundární prevence
2.3) Terciární prevence
3) Závěr - Cíl projektu
4) Příloha - Rozpočet

1)
1.1)SPECIFIKACE PROBLÉMU

Na Střední soukromé odborné škole v Hranicích, bylo zjištěno nadměrné požívání alkoholu mladistvými. Na tuto skutečnost se přišlo 2. 2. 2013, kdy uklízečky této školy našly opakovaně v koších u záchodů prázdné lahve od alkoholu. Této skutečnosti se přiznali daní žáci.

1.2) POJMY

Alkohol Látky s větším obsahem ethanolu
Ethanol Látka obsažena v alkoholu, ve velkém množství smrtelná
Tvrdý alkohol Alkohol s vyšším množstvím ethanolu
Lehký alkohol Alkohol s nižším množstvím ethanolu
Prevence Předcházení
Alkoholismus Stav, kdy jste na alkoholu závislí
Euforické stavy Stav, kdy dochází k uvolnění, pocitů radosti, klidu, ne na dlouho
Primární Prevence na nejširší veřejnost
Sekundární Prevence do dané skupiny
Terciární Prevence osob, které už s něčím daným zkušenost měli.
Prevence s daným jedincem(jedinci)

1.3) VÝZKUM A SAMOTNÝ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Dle následujícího výzkumu (pomocí anonymních dotazníků), který na této škole probíhal bylo zjištěno, že: 350 žáků pije alkohol pravidelně
300 žáků pije alkohol příležitostně
50 žáků z alkoholismu vyléčení
100 žáků alkohol nepije
Na škole je celkem 800 žáků.











Program:


DEN
OD
DO
NÁPLŇ
POZN.
5. 3. 2013
8:00
17:00
Roznos letáků na téma "Alkohol a jeho účinky" v Hranicích
Primární
8. 3. 2013
9:00
13:00
Turnaj v ping-pongu na ulici Nová v Hranicích
Primární
11. 3. 2013
8:00
12:00
Návštěva pitevny a pitva samotná ve Fakultní nemocnici Olomouc
Sekundární
15. 3. 2013
9:00
12:00
Beseda pro vyléčené i studenty ve školní aule
Terciární

2)

2.1) PRMÁRNÍ PREVENCE

Roznos letáků na téma "Alkohol a jeho účinky" v Hranicích

5. 3. 2013
8:00 - 17:00

Sraz 07:50 v budově SSOŠ Hranice
Rozdělení lokalit 07:55 - // -
Samotný roznos 08:00 po městě Hranice na Moravě
Ukončení 17:00


Obsah letáčku:
1) Pojem
2) Co způsobuje
3) Fáze
4) Rozdělení
5) Kde jinde se alkohol vyskytuje

Obal letáčku:











Turnaj v ping - pongu na ulici Nová v Hranicích

8. 3. 2013
9:00 - 13:00

08:45 Sraz
08:55 Vytvoření rozpisu
09:00 Samotný turnaj

2.2) SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

Návštěva pitevny a pitva samotná ve Fakultní nemocnici Olomouc

11. 3. 2013
08:00 - 12:00

07:45 Sraz v areálu
08:00 Prohlídka pitevny
09:00 Pitva
12:00 Ukončení

2.3) TERCIÁLNÍ PREVENCE

Beseda pro vyléčené i studenty ve školní aule

15. 3. 2013
09:00 - 12:00

08:55 Sraz vyléčených
09:00 Beseda pro vyléčené
09:55 Příchod studentů
10:00 Beseda studentů s vyléčenými

(beseda je určená prvně osobám vyléčeným a poté vyléčeným a studentům postižené školy)
Důležitý je kontakt osob vyléčených a ostatních osob, předání si zkušeností, pocitů aj…

3)

3) CÍL PROJEKTU
Cílem této preventivní akce je - snížit závislost na alkoholu
- tím snížit i trestnou činnost
- ukázat správný směr žití


4)
4) ROZPOČET

5. 3. 2013
Roznos letáků na téma "Alkohol a jeho účinky" v Hranicích => 1.050,-Kč

8. 3. 2013
Turnaj v ping - pongu na ulici Nová v Hranicích => 580,-Kč

11. 3. 2013
Návštěva pitevny a pitva samotná ve Fakultní nemocnici Olomouc => 2.130,-Kč

15. 3. 2013
Beseda pro vyléčené i studenty ve školní aule => 450,-Kč
4.210,-Kč










































PREVENCE KRIMINALITY PROTI UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU MLADISTVÝMI NA STŘEDNÍ ŠKOLE


























ZPRACOVAL : Kutějová Nikola
TŘÍDA : BPR4
DATUM : 20. 2. 2013

Kmen kanibalů z Mexika

14. května 2012 v 12:09 | Nikča |  Zajímavosti
Kmen kanibalů z Mexika


Kmen kanibalů z Mexika


Příslušníci starodávného indiánského kmene se navzájem pojídali s vírou, že rituál kostí zabezpečí lepší úrodu.

V Mexiku byla nalezena skrýš s lidskými kostmi. Naštěstí se nejedná o práci nějakého skutečného Hannibala Lectera ani jiného vyšinutého masového vraha, ale o součást rituálních praktik starodávného místního indiánského kmene. Kosti byly nalezeny v El Salto ve státu Durango na severu Mexika uvnitř jeskynní osady vytesané do vysokého útesu. Místo tehdy obývané kmenem Xiximes se nazývá Cueva del Maguey a nález se datuje kolem roku 1425.


Hromada kostí
Archeologický nález zahrnuje více než tři desítky lidských kosí, které vykazují známky toho, že z nich bylo odstraněno maso, byly uvařeny a rituálně označeny kamenným nožem. Dohady o tom, že mezi zhruba pěti tisíci příslušníky kmene Xiximes panují kanibalské praktiky, se objevují už v historických záznamech jezuitských misionářů, kteří kmen označili za nejdivočejší a nejbarbarštější lid v Novém světě.
Xiximové věřili, že pokud pohltí duše svých nepřátel (často se jednalo o příslušníky stejného kmene ze sousední vesnice), zajistí si bohatou sklizeň. Proto jedli jejich těla a kosti zavěšovali na stromy jako nabídku duchům. Pro tato tvrzení v minulosti neexistoval spolehlivý důkaz, ovšem tým archeologů stojící za objevem z jeskyně si je jistý, že ozdobené, po staletí nedotčené kosti právě takový důkaz představují.

"Kanibalismus byl klíčovým aspektem jejich pohledu na svět, jejich identity," tvrdí José Luis Punzo, archeolog z Mexického národního institutu antropologie a historie. "Prostřednictvím svých rituálů, kanibalismu a shromažďování kostí si domorodci jasně stanovili hranici mezi sebou a ostatními."


Hostina pro duchy
Rituály se staly nedílnou součástí zemědělského cyklu pěstování kukuřice. Po každé sklizni vyrazili xiximští válečníci na lov čerstvého masa. A ačkoliv vedli války s ostatními kmeny a později se na jejich jídelníček mohli dostat také španělští kolonizátoři, pro kanibalské rituály byli určeni výhradně válečníci ostatních xiximských osad.

Úspěšní válečníci přinesli své nebohé oběti zpátky do vesnice, kde je místní lidé naporcovali končetinu po končetině. Poté kosti dokonale očistili a maso snědli v polévce jako součást celonočních oslav, které provázely kmenové písně a tance. Nakonec byly kosti uloženy do speciální pokladnice, kde odpočívaly do doby, než na poli vyrazilo nové obilí. To je pak rozvěsili po stromech, jako dárek duchům.

Nejnebezpečnější chodníky světa

14. května 2012 v 12:08 | Nikča |  Zajímavosti
Nejnebezpečnější chodníky světa


Nejnebezpečnější chodníky světa


Kdepak, žádná vypadaná dlažba, zákeřné ďoury nebo "vyhlodaný" asfalt, jak to často bývá na českých cestách. V tomto případě jde o chodníky, které jsou pěkně vysoko a pěkně úzké... Udržíte se na nich?

Španělská stezka smrti: El Caminito Del Rey
Máte chuť na procházku a trochu si provětrat plíce? Tak na tomto chodníku byste se možná provětrali celí - jde totiž o 110 let starý chodníček s poetickým názvem El Caminito Del Rey (česky tedy Královská cesta), který se nachází v jižním Španělsku. Vystavěn byl v roce 1905 a protože se po něm v roce 1921 prošel španělský vládce Alfonso XIII, aby otevřel nedalekou přehradu Conde del Guadalhorce, dali chodníčku název po něm.

Jak je na první pohled jasné, nejde o žádnou procházku růžovým sadem - chodníček je zanedbaný, nemá zábradlí, beton je na některých místech vydrolen. Ten, kdo zaváhá, už jen smrti zamává... Tento vratký chodníček totiž vede 200 metrů nad řekou a v letech 1999 a 2000 tady přišlo o život 10 lidí. To je také důvod, proč španělská vláda Královskou cestu oficiálně uzavřela. Ale najdou se i tací dobrodruzi, které žádné zákazy ani příkazy neodradí. Přestože byly z obou přístupových cest odstraněny dřevěné desky, turisté neváhají a zkoušejí trasu přejít. Svou zakázanou pěší turistiku si pak nahrávají na video a vystavují na internetu. Co říkáte, šli byste do toho taky?


Čínská procházka: Hua-Shan
Hua-shan pokládají Číňané za jednu ze svatých taoistických hor. Dřív na ní mohli lézt jen Číňani, dnes je přístup umožněn i cizincům, nicméně spousta návštěvníků tu padá k zemi jako přezrálé ovoce. Cesta vede po chodníčcích vytesaných do skal, kolmých žebřících, až po úzké dřevěné lávky, kde se bez jištění chodí oběma směry... Nikdo se o vás nestará, nikdo se o vás nestrachuje. Zkrátka na začátku náročnějšího úseku je zelená cedule, která v několika jazycích varuje, že další posun je jen na vlastní nebezpečí. Pokud to risknete, je to na vás. Hop nebo trop!


Irsko: Cliffs of Moher
Irské útesy Cliffs of Moher patří mezi nejnavštěvovanější atrakci. Pokud se je rozhodnete zdolat na kole, zažijete bezesporu jeden ze svých největších adrenalinových zážitků. A není divu - váš "dvoukolák" se totiž bude prohánět po chodníčku, který je 150 - 200 metrů nad Atlantickým oceánem. Rada: Bacha, docela tam fouká, takže si na kolo přibalte i šálu.

Na Kanárech vyrůstá z vln nový ostrov

14. května 2012 v 12:05 | Nikča |  Zajímavosti
Na Kanárech vyrůstá z vln nový ostrov


Na Kanárech vyrůstá z vln nový ostrov


Podmořská sopka nedaleko ostrova El Hierro se probudila k činnosti a z moře se začíná zvedat nový ostrov.

Kanárské ostrovy jsou díky své poloze nedaleko západního břehu Afriky oblíbenou turistickou atrakcí nejen v období letních prázdnin, ale taktéž v zimě. Jedním z možná méně známých ostrovů, které můžete navštívit, je El Hierro. V jeho jižní části se nachází přístav La Restinga, kam turisté míří zejména za potápěním. Nyní však jeho návštěvníci mohou obdivovat trochu jinou přírodní atrakci.


Nejmenší ostrov
El Hierro je svou rozlohou 278 km2 nejmenším ostrovem v nejzápadnější části souostroví. Obývá ho zhruba deset tisíc obyvatel, jejichž koncentrace je nejvyšší v hlavním městě Valverde. Stejně jako všechny Kanárské ostrovy vznikl dávnou sopečnou činností, a proto na jeho povrchu narazíte na množství větších či menších kuželů sopečného původu.

Sopečná aktivita je na Kanárských ostrovech patrná dodnes. Naposledy silnější erupce otřásala v roce 1971 ostrovem La Palma. V současné době se projevuje erupce podmořské sopky právě nedaleko ostrova El Hierro a pro pozorovatele i geology se jedná o unikátní pohled.


Sopka se dere na povrch
Na dohled přístavu La Restinga se totiž pod mořskou hladinou objevuje masa stoupající magmy. Vrchol vulkánu už podle všeho vystoupal do výšky sedmdesáti metrů pod mořskou hladinu a podle svědků sopečný materiál vybublává i nad ní. Některé kusy horniny dokonce vyletují do vzduchu až do výšky dvaceti metrů. Podle všeho tedy z moře vyrůstá nový ostrov a obyvatelé El Hierro pro něj už vymýšlí nové jméno.

Zrod ostrova nicméně v žádném případě není žádná idylická záležitost. Už několik měsíců totiž místní obyvatele sužují série drobných otřesů, jejichž počet překročil deset tisíc. Minulý týden dokonce sopečnou aktivitu provázel silný otřes o síle 4,3 Richterovy stupnice. Úřady proto vyhlásily žlutý (druhý ze čtyř) sopečný poplach a všech šest stovek obyvatel La Restingy bylo evakuováno.

Následně byl vydán rozkaz pro evakuaci všech obyvatel žijících podél jižního pobřeží El Hierra a do La Restingy byl zamezen přístup. Všechny lodě mají zakázáno pohybovat se v ohrožené oblasti a dokonce i letadla se musí vyhýbat vzdušnému prostoru nad jižním cípem ostrova.

Hotely, ve kterých straší

14. května 2012 v 12:03 | Nikča |  Zajímavosti
Hotely, ve kterých straší


Hotely, ve kterých straší


Tajemné zvuky, létající kufry, po pokoji jezdí křesla i postele. Zahlédnout můžete i ducha. Pokud chcete prožít klidnou dovolenou, následujícím hotelům se raději vyhněte. Patří mezi nejstrašidelnější stavby světa.


Hotel Dragsholm Slot

Tento hotel se nachází v Dánsku, konkrétně na poloostrově Odherred. Původně na tomto místě stál hrad, ten byl vystavěn ve 12. století. Postupem času se budova změnila na barokní zámek. Známými obyvateli byli skotská královna Marie Stuartovna (1542-1587) a její manžel James Hepburn, hrabě z Bothwellu. Ten proslul hlavně jako bezcitný vrah, pravděpodobně se podílel na vraždě Jindřicha Stuarta (1545-1567), bývalého manžela Marie Stuartovny. Anglický diplomat se o něm vyjádřil, že je "nadutý, ukvapený a nebezpečný mladý muž." Hrad Dragsholm se mu později stal i vězením, kde také zemřel.







Z gotického hradu a pozdějšího barokního sídla se stal luxusní hotel s historickými salonky, ve kterém může přenocovat až 100 lidí. Ceny apartmánů se pohybují od 1995 až po 2595 dánských korun, v přepočtu je to zhruba 6700 až 8700 českých korun. Milovníci paranormálních jevů ale říkají, že pobyt je k nezaplacení. Hotel obývají tři strašidla, hrabě z Bothwellu je jedním z nich. Další jsou dvě ženy - šedá a bílá paní. O šedé se toho moc neví, bílá paní je prý dcerou šlechtice, který ji nechal zazdít do zdí hradu, zamilovala se totiž do obyčejného vesnického chlapce. Tato středověká pověst má zřejmě reálný základ, roku 1930 se při rekonstrukci budovy objevila zazděná ženská kostra.



Hotel Elvey Farm

Do tohoto hotelu se vydáme do Anglie, do vesničky Pluckley. Na místě dnešního hotelu se začala roku 1406 stavět farma. Od roku 2007 vlastní hotel Jeff Moody a Simon Peck. Můžete se ubytovat ve zrekonstruované sušárně, stodole nebo v pokojích v bývalé stáji. Za noc zaplatíte 100 liber, asi 2800 českých korun.







A kdo že tu straší? Nejvíce asi Robert Du Bois, lupič ze 17. století, který pro lup i vraždil. Nakonec byl ale zavražděn sám. Od té doby zde lupič straší. Mezi další duchy patří francouzští zajatci, kteří zde byli vězněni během napoleonských válek. Na nedalekém kopci Maltman se zase prohání fantom na koni. Některé návštěvníky hotelu budí i usedavý pláč neznámého ducha.



Hotel Ballygally Castle

Tentokrát se podíváme do Irska. Ve vesnici Ballygally vyrostl roku 1625 hrad. Jeho stavbu nařídil James Shaw. Za pár měsíců mu v tomto hradě porodila manželka Isabelle Brisbanová dceru. Shaw z dcery radost neměl, očekával narození dědice. Manželku zasypal výčitkami a i s dcerou ji nechal zavřít do komnaty v nejvyšším patře hradu. Vyčerpaná Isabella ukončila svůj život skokem z okna. I po smrti chodila smutná hradem a zjevuje se zde dodnes.



V hotelu můžete přečkat noc za 165 liber, zhruba 4620 korun.







Hotel Hawthorne

Hotel stojí v americkém Salemu. Město je proslulé čarodějnickými procesy z roku 1692. Zatčených "čarodějnic" zde bylo asi 100, popravených 20. Ducha některé z nich můžete potkat v místním hotelu. Cena ubytování se zde pohybuje od 114 až 315 dolarů, asi 2000 až 5500 korun.







Nejčastěji se zde zjevuje Bridget Bishopová, první oběť salemských procesů. Spolu s ní se objeví i jemná jablečná vůně. Na místě hotelu prý býval jablečný sad, který patřil právě Bridget.



Hotel Langham

Nyní se vydáme do Londýna. Dům je postaven roku 1865. Několik let zde sídlila rozhlasová a televizní společnost BBC. Dnes si zde můžete pronajmout pokoj za 350 liber, v přepočtu 9800 korun. Součástí hotelu je i luxusní 16metrový bazén.







Duch, který se tu zjevuje, je prý jeden německý šlechtic. Prochází zdmi a nejčastěji pobývá na pokoji číslo 333. V tomto pokoji se ubytují jen odvážlivci.



Hotel Heathman

Tento čtyřhvězdičkový hotel najdete v americkém Oregonu, v Portlandu. Nejlevnější pokoj zde stojí 179 dolarů, zhruba 3150 korun. Pokud toužíte po klidném spánku, neberte si pokoj číslo 703, jenž je proslulý řáděním poltergeistů. Po pokoji létají věci, postele se sami pohybují. Hosté se zde začnou dusit. Je zaznamenám i případ, kdy po noci v hotelu starší muž utrpěl lehkou mozkovou příhodu.





Magický hotel s vodopádem

14. května 2012 v 10:41 | Nikča |  Zajímavosti
Magický hotel s vodopádem

Magický hotel s vodopádem


Chystáte se teď někdy do Chile? Pak určitě nevynechte návštěvu hotelu La Montana Magica, což v překladu znamená Magická hora.
Bydlení uvnitř sopky
Tenhle hotýlek se nachází v Huilo Huilo, což je zdejší přírodní rezervace v Los Rios. Když ho na první pohled spatříte, tak si řeknete, co je to za zvláštní útvar. Stavba totiž vypadá jako nějaká hora, nebo spíš tajemná sopka, protože jí ze špice prýští sice ne láva, ale obyčejná voda. Ta dává všem hostům, kteří zde bydlí, na srozuměnou, že se nachází opravdu v divoké přírodě. A oni to respektují - jak jinak by mohli dopustit, že jim na okna pokoje buší vodopád.



V pokojích dominuje masivní dřevo
Ale jak to tak bývá, majitel hotelu si samozřejmě nechává za tuto atrakci tučně zaplatit. Přestože zařízení má jenom 9 pokojů, každý z nich má jméno po nějakém z ptáků, jež se v okolí nachází. Pokoje jsou luxusní, dominuje v nich dřevo - a to jak na nábytku, tak i na zdech či dalším vybavení. Hosté se mohou také pokochat skvělým výhledem do krajiny... A když je čučení z okna omrzí? Můžou si jít zaplavat do zdejšího bazénu, který je vyroben z kmenů stromů.



Noc za "sedm papírů"
Největší atrakcí pro hosty je samozřejmě okolní příroda. Nicméně hotelový personál moc dobře ví, jak toho využít - nabízí svým klientům jízdu pralesem na koni, nebo minigolf. V zimě se tu pořádají různé výlety na lyžích. A cena? Ta všech těmto lákadlům odpovídá. Jedna noc v chilské Magické hoře vás přijde na 250-400 amerických dolarů, tedy něco kolem 4800-7600 korun. I když je to slušná "pálka", věřte, že na tuhle jedinou noc budete vzpomínat hodně, hodně dlouho…

Nejkrásnější vodopády světa

14. května 2012 v 10:40 | Nikča |  Zajímavosti
Nejkrásnější vodopády světa

Nejkrásnější vodopády světa


Málokterá přírodní scenérie je tak fascinující jako vodopád. Spousta vody, která se řítí z velké výšky dolů, okouzlí snad každého. Lidé tak za vodopády cestují klidně přes půl světa.
Nejslavnějšími vodopády jsou určitě Niagarské, které jsou sice fascinující, ale asi zrovna nepatří mezi ty nejkrásnější. Překrásné vodopády zůstávají totiž skryty v přírodě. Protože kolem nich nikdo nepostavil domy nebo restaurace pro turisty, mají větší kouzlo než ty nejslavnější.



Nejvyšším vodopádem je Salto del Ángel. Ten padá z hory Auyantepui (Ďáblova hora) z výšky neuvěřitelných 979 metrů. Vodopád je součástí řeky Churún, která protéká okouzlujícím národním parkem Canaima ve Venezuele. Název dal vodopádu James Crawford Angel, který vodopád objevil, když v této oblasti hledal zlato v roce 1935. Americký dobrodruh si vodopád tak oblíbil, že do něj byl po smrti rozprášen jeho popel.



Druhým nejvyšším a neméně krásným vodopádem je Tugela ležící na stejnojmenné řece v Jihoafrické republice. Vodopád se nachází v nádherném národním parku Royal Natal. Voda stéká z výšky 948 metrů v pěti stupních. V okolí se nachází spoustu turistických tras, které stojí za návštěvu.




Nádhernou síť vodopádů tvoří komplex Iguazú na hranicích Argentiny a Brazílie. Vodopády Iguazú na řece téhož jména vytváří největší soustavu vodopádů na světě. Výška nejvyššího z 270 vodopádů je 82 metrů. Ten bychom našli v tzv. Ďáblově chřtánu. Vodopády se nacházejí v několika národních parcích a jsou zařazeny na seznamu světového dědictví UNESCO. Iguazú leží také na klidném místě deštného pralesa a při troše štěstí je zde možné zahlédnout vzácná zvířata i rostliny.



Las Tres Hermanas (v překladu Tři sestry), to je název třetího nejvyššího vodopádu světa. Voda padá z výšky 914 metrů v horách Cordillera Oriental v peruánské provincii Ayacucho. Vodopád je opět v nádherné neporušené lesnaté krajině. Velké množství vody pod vysokým vodopádem vytvořilo hluboké jezírko.



V krásném Yosemitském národním parku (pohoří Sierra Nevada) najdeme nejvyšší vodopád severní Ameriky. Yosemitský vodopád je vysoký 739 metrů a tvoří ho dva stupně. Národní park i s vodopádem je zapsán na seznamu UNESCO.



Neměli bychom zapomínat také na Evropu. V Norsku se nachází šestý nejvyšší vodopád na světě, opět je obklopen krásnou přírodou. Vodopád jménem Vinnufossen je vysoký 860 metrů. Název mu dala řeka Vinnu, na které leží v pohoří Sundal.



V České republice sice nemáme tak vysoké a úžasné vodopády jako ve světě, ale krásné zde také najdeme. Nejvyšším vodopádem České republiky je Pančavský vodopád. Ten měří 148 metrů a nachází se v Krkonošském národním parku. Vodopád stéká do tzv. Labského dolu ve čtyřech stupních.

Přemnožení pavouci terorizují město

14. května 2012 v 10:39 | Nikča |  Zajímavosti
Přemnožení pavouci terorizují město

Přemnožení pavouci terorizují město


Brrrr... To, co vídáme v hororech, se v Austrálii stalo skutečností - přemnožení pavouci terorizují město Waga Waga.
Povodně vyhnaly pavouky z děr
V Austrálii je teď pořádně mokro. Země odolává masivním záplavám, které mají šílené důsledky - více než 13 000 přišlo o své domovy a 3500 Australanů z nich bylo evakuováno. Aby toho nebylo málo, připravila si příroda na místní lidi ještě jednu "maličkost" - pavouky. Ti vylezly ze svých skrýší a rozestavěly své pavoučí sítě pěkně nad zemí. Obyvatelé města Waga Waga, kde se pavoučí enkláva objevila v hojné míře, se nestačili divit.



Hmyz obkličuje město
A dnes? Pavoučí sítě jsou všude, kam se podíváte. Osminozí pavouci, které místní entomolog Owen Seeman zařadil do rodu takzvaných "vlčích pavouků", jejichž kousnutí je nepříjemné, nikoliv však smrtelně jedovaté, však sebevědomě obkličují město. Jejich sítě jsou na stromech, plotech, domech či rostlinách. Není divu, že zdejší farmáři jsou z těchto nepříjemně lepivých pavoučích sítí dostatečně nervózní. Pavouci jim berou domovy a nikdo neví, jak se jich zbavit.



Chytře vymyšlená záchranná síť
Manažer Australského entomologického muzea v Sydney, Graham Milledge však vysvětluje, že chování pavouků není nikterak neobvyklé, ba naopak, jedná se o přirozenou obranu. Jde o takzvaný
"ballooning" - jeden z pavouků spřede na vyvýšeném místě vlákno, které zachytí vítr a pomocí něj je unášeno až do vzdálenosti několik desítek kilometrů. Tím si hmyz vytváří únikovou cestu pro nenadálé nebezpečí. "Stejně se pavouci chovají v jakémkoliv novém prostředí. V tomto případě jde jen o způsob, jak si zajistit "zadní vrátka", pro případ, že se záplavy znovu objeví," vysvětluje jednání hmyzu Milledge.


Když je pavouků více, nejvíce
No jo, což o to - strach hmyzu před další vlnou povodní by všichni místní pochopili, horší je však fakt, že díky vlhkému podnebí došlo k velkému množení pavouků. Enkláva nových a nových pavouků samozřejmě lidi psychicky poznamenává. Podle vědců však není se čeho bát - jakmile nebezpečí záplav záplav opadne, vrátí se "vlčí pavouci" znovu pod zem. Zatím však hmyz vesele "slouží" obyvatelům tím, že loví přemnožené komáry nebo jiný škodlivý hmyz.



Podobný scénář zažil Pákistán
Případ, pavoučí invaze jako byla v australském městečku Waga Waga, není ojedinělý. Masový "ballooning" pavouků pamatují i při povodních v Pákistánů. Tam se opakoval úplně stejný scénář - pavouci měly rozvěšené síti na stromech podél celé zatopené oblasti. Všechny stromy pak vypadaly jako obrovské cukrové vaty, ve kterých se to hemží přemnoženými pavouky. No, není to jako z hororu?

Famadihana: Tanec s mrtvým

14. května 2012 v 10:38 | Nikča |  Zajímavosti

Famadihana: Tanec s mrtvým


Famadihana: Tanec s mrtvým


Říká se jiný kraj, jiný mrav. To platí i na Madagaskaru, kde nebožtíci tancují


Radost až na kost

V africké zemi je Famadihana - tanec s mrtvým - známý i jako rituál "otáčení kostí". Jde o speciální svátek, který se slaví každých sedm let. V tu dobu se rodinné hrobky otevřou, vyjmou se těla mrtvých (tedy spíše to, co z nich ještě zbylo) a obalí se do nového sukna. A pak následuje to, na co všichni čekají - tanec s mrtvolou. Přestože nám Evropanům může připadat tento zvyk poněkud morbidní, pro afričany z Madagaskaru jde o veselou věc. Aby ne: k tanečku s nebožtíkem rozjařeným živáčkům jim hraje živá hudba, obětují se různá zvířata, jejichž maso je pak pak roznášeno pozůstalým.





Je opravdu mrtvý?

Přestože jde o místní folklór, rituál má i svou výchovnou stránku - zatímco příbuzní tančí s mrtvým, nejstarší členové rodiny vysvětlují mladým lidem a dětem význam smrti. Tady ale nejde jen o nějaké prázdné tlachání, protože smrt je přítomná jen v řeči, ale i hmotně, v těle "tančícího nebožtíka". Ovšem skon je v jižní africké zemi chápán trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Místní lidé totiž věří, že člověk je vytvořen z těl praotců (odtud plyne i velká úcta Madagaskařanů k jejich předkům). Černoši rovněž věří, že pokud se těla mrtvých úplně nerozloží, nejsou jejich zesnulí zcela mrtví. A to je také důvod, proč se s tlejícími těly snaží komunikovat, jako zaživa.





Drahý špás

Svátek Famadihany je v Madagaskaru vnímám jako jeden z nejdůležitějších a zároveň i nejdražších. Rodina se totiž musí na oslavu vybavit prvotřídním jídlem a zajistit pro všechny členy příbuzenského klanu a potažmo i pro hosty oslavy, vhodné oblečení. Církev (ať už evangelická či katolická, která rovněž v zemi působí) svátek Famadihany jako náboženský neuznává a bere jej ryze jako "trochu divnou" zábavu.







Madagaskřané se však své famadihany vzdát odmítají. Třeba takový pětapadesátiletý Henri Rakotonarivo si libuje, jak při svátku famadihany si "skočil" taneček se svým mrtvým dědečkem a tetou: "Je dobré tímto způsobem poděkovat svým předkům za vše, co pro nás udělali. Zároveň jsem mrtvé poprosil o dobré zdraví a zároveň věřím, že mi pomohou k tomu, abych se stal bohatším." Zcela odlišně se k svátkům staví Jean Rotovoherison, třicetiletý manažer v technologické firmě, který vidí svátek jen jako příležitost k utužování rodinných vztahů." Vždyť smrt i hudba vyvolávají emoce a těch se temepramentní Madagtaskřané určitě nebojí.





Smrtonosné diamanty: Kdo je vlastnil, zemřel!

14. května 2012 v 10:35 | Nikča |  Zajímavosti
Smrtonosné diamanty: Kdo je vlastnil, zemřel!

Smrtonosné diamanty: Kdo je vlastnil, zemřel!


Diamant - drahý kámen, jehož kouzlu podlehlo mnoho vysoce postavených a bohatých lidí. Zdobí šperky pyšných žen a někteří zloději pro tento kámen neváhají riskovat své životy. A některé diamanty smrt svým majitelům přinesly.
Známým a prokletým drahým kamenem je diamant Hope (česky Naděje). Tento modrý diamant byl nalezen v Indii jako 112karátový kámen. Dnes je diamant Hope opracován na 45,52 karátů. Podle staré pověsti pochází tento drahý kámen z oka sochy, která stojí v chrámu u břehu řeky Coleroon River. V roce 1668 drahokam koupil francouzský badatel Jean - Baptiste Tavernier (1605-1689) při svém putování po Indii od jednoho místního otroka. Cestovatel odvezl diamant do své rodné Francie. Zde drahý kámen od badatele zakoupil samotný král Ludvík XIV. (1638-1715), který diamant nechal později upravit na 67,5 karátů. A od té doby se začíná lepit smůla na vlastníky diamantu.

Král Ludvík XIV. věnoval diamant své milence Madame de Montespan (1640-1707). Tato žena ale krále po čase omrzí a kámen se znovu ocitá v jeho rukou. Později na krátkou dobu diamant vlastnil i francouzský ministr financí Nicolas Fouquet (1615-1680). Drahého kamene si ale moc neužil, král ho nechal v roce 1661 zatknout za zpronevěru peněz. Nakonec Nicolas Fouquet zemřel ve vězení v Bastile.



I samotný král Ludvík XIV. zažil zlou sílu diamantu na vlastní kůži. v krátkém čase mu zemřel syn i jeho vnuk se ženou. Král zemřel v roce 1715 na nepříjemnou nemoc gangrénu. Dalšími majitelkami diamantu se staly princezna de Lamballie a Marie Antoinetta (1755-1793). Tyto dvě ženy se staly oběťmi francouzské revoluce.

Po těchto nešťastných událostech se diamant na dlouhou dobu ztratil. Teprve v roce 1830 ho koupil anglický bankéř jménem Henry Thomas Hope (1807-1862). Po jeho smrti drahý kámen zdědil Francis Pelham Clinton Hope. Tomuto bankéři diamant také nepřál ve štěstí. Jeho žena, americká herečka May Yoke, ho brzy opustila a zanedlouho poté náhle zemřela. Hope se brzy dostal do finančních problémů a diamant se znovu ztratil. Po nějaké době se diamant Hope dostal neznámo odkud do rukou tureckého sultána Abdula Hamita II. (1842-1918), který ho daroval své manželce Subaye. Této ženě diamant nic dobrého nepřinesl, manžel ji totiž nechal brzy popravit. A jak dopadl sultán? Ten byl sesazen z trůnu.

V roce 1911 koupila diamant Evalyn Walsh McLean (1886-1947). Nádherným diamantem se chlubila až do své smrti. Poté se majitelem diamantu staly Spojené státy americké.

Slavný diamant Hope není jediný drahý kámen, který nosil smůlu svým majitelům. Dalším takovým drahokamem je diamant Black Orlov. Česky se mu říká Černý Orlov nebo Oko Bráhmy. Už podle názvu poznáte, že 67,5karátový diamant má černou barvu. Podle legendy tvořil kámen kdysi oko sochy boha Bráhmy v chrámu v indickém městě Mysore.Své jméno dostal diamant po svém prvním majiteli, po ruském šlechtici Grigorijeviči Orlovu. Kníže Orlov věnoval černý diamant své milence Kateřině Veliké (1729-1796), která jím vyzdobila korunovační klenoty.



Diamant Black Orlov má podle pověstí na svědomí tři oběti. Ještě než kámen získal kníže Orlov, vlastnil ho perský král Nadir a arménský boháč Šafrás. Oba byli zavražděni. Třetí obětí diamantu má být jeden americký klenotník.

Třetím pověstným kamenem je žlutý diamant Florentin, který váží 137 karátů. Historie tohoto drahého kamene se začíná psát v roce 1657, kdy ho vlastnil šlechtický florentinský rod Medicejských. Celý tento rod patřil mezi první oběti diamantu. Poslední člen z rodu Medicejů zemřel roku 1737, byl to Gian Gastone de Medici.

Ve stejném roce, kdy zemřel poslední zástupce rodu Medicejů, zdědil diamant František I. Štěpán Lotrinský (1708-1765), manžel Marie Terezie (1717-1780). V té době byl drahý kámen umístěn do císařské koruny. Zanedlouho ale diamant dostala dcera Marie Terezie, Marie Antoinetta, která tak vlastnila zároveň dva zkázonosné diamanty (Florentin a Hope). Není tedy divu, že Marie Antoinetta zemřela pod gilotinou.



Dalším majitelem diamantu Florentin se stal Napoleon Bonaparte (1769-1821), který ho dal své ženě Marii Louise (1791-1847). O tom, jakou smůlu přinesl diamant Napoleonovi se nemusíme dlouze zmiňovat, stačí si připomenou prohranou bitvu u Waterloo v roce 1815 a Napoleonův smutný konec na ostrově Svatá Helena. Navíc manželství Napoleona s Marií Louisou trvalo pouhé dva roky a diamant se brzy dostal zpět do vlastnictví Habsburků, kde přinášel další smůlu.

Nový vlastník diamantu ho opět věnuje své manželce; nyní se jedná o Františka Josefa I. a jeho ženu Elizabeth, známou pod jménem Sissi. Ta zanedlouho od přijetí drahokamu zemřela při atentátu v Ženevě. Diamant získal Karel I., který byl zároveň jeho posledním majitelem a také posledním Habsburkem na trůně. Smůla Habsburkům tedy smrtí Karla I. skončila a také se záhadně ztratil diamant Florentin.

Tance, které vás mohly dostat za mříže

14. května 2012 v 10:34 | Nikča |  Zajímavosti
Tance, které vás mohly dostat za mříže

Tance, které vás mohly dostat za mříže


Milujete tanec? Navštěvujete rádi plesy, kde se předvedete v krásných večerních róbách, nebo si jdete raději jen tak zatancovat s kamarády do klubu?
Ať už dáváte přednost jakémukoli druhu tance, každopádně vám tato činnost zlepší náladu. Ještě před několika desítkami let byste si ale některé tance nemohli užívat jako dnes. Často byli lidé při tanci jednou nohou ve vězení.

Na pozoru se museli mít mezi lety 1808 až 1899 příznivci bojové techniky capoeira, která se svými některými znaky podobá tanci. Capoeira pochází ze státu Brazílie, kde se touto bojovou technikou lidé prý bránili proti zlodějům slepic a jiným zločincům.


V roce 1707 brazilské úřady capoeiru zakázaly. Toto bojové umění ale nadále provozovali místní otroci, kteří si ho velmi oblíbili. Capoeira se tak stala symbolem boje proti otrokářům. O sto let později se otroci cvičící capoeiru stali nepohodlnými a proto byli zatýkáni a často také fyzicky napadáni. V některých extrémních případech dokonce otroci fyzický útok policie nepřežili. Černým rokem capoeiry byl rok 1825, kdy policie zatýkala snad každého, u koho viděla jenom náznak této bojové techniky. Mnohdy člověku stačilo jen jít po ulici a broukat si nějakou melodii, kterou policisté považovali za capoeiru, a už mohl dotyčný putovat do vězení.

Dnes už patří capoeira mezi legální a oblíbené druhy bojových umění. Od roku 1972 se příznivci capoeiry nemusí bát, že by se za její provozování dostali za mříže.

V 19. století se stal zakázaným tancem kankán. Tento známý tanec pochází z Francie, konkrétně ze známého zábavního podniku Moulin Rouge v Paříži. Každý si jistě při vyslovení slova kankán představí smyslné tanečnice v bohatých sukních, které zvedají nožky vysoko do vzduchu. Málo známou pravdou ovšem je, že kankán byl ve svém počátku párovým tancem.



Známou tanečnicí kankánu v Moulin Rouge byla Jane Avrilová (1868-1943), kterou na svých obrazech ztvárnil slavný francouzský malíř Henri de Toulouse-Lautrec (1864-1901). Odvážný tanec kankán s sebou přinesl i vlnu pohoršení. Není tedy divu, že proti tomuto tanci zakročila francouzská policie. Některé tanečnice byly zatčeny a majitelé kabaretů často museli zaplatit vysokou pokutu. Ve 20. století tolerantnější společnost přijala kankán jako oblíbený druh tance a zábavy.



I ve 20. století ale najdeme tanec, který byl trnem v oku vládnoucím režimům. Ve 40. až 60. letech 20. století se takovým tancem stal swing, a to v Čechách. Swing pochází ze Spojených států amerických, kde se stal oblíbeným tancem. Tak tomu ovšem nebylo v Čechách. Zde byli tanečníci swingu zatýkáni a také fyzicky napadáni. V době protektorátu bylo totiž nepřípustné, aby někdo tančil americký, tedy nepřátelský tanec. Ani po válce se u nás swing nemohl tančit.



Na seznamu zakázaných tanců se v letech 1955 až 1973 objevilo i tango. Domovinou tohoto tance je Argentina a Uruguay. Postupem času se tango dostalo do všech koutů světa, v Evropě bylo upraveno na tzv. anglické tango. V Argentině byl tanec zakázán s odstupem prezidenta Juana Peróna (1895-1974). Ten tango miloval, a protože byl v té době nepohodlným člověkem, nevhodným se stal i jeho oblíbený tanec. Tango se ale stalo populární za hranicemi Argentiny a tak se zachovalo dodnes. V roce 2009 bylo tango připsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Další články


Kam dál