O škole

5. ledna 2008 v 19:36 | Peťulka <3 |  Vtipy :-D
Drahá mami a tati!
Všechno je v pořádku, teda skoro všechno, akorát mě skoro pořád hrozně bolí
hlava, od té doby, co jsem při požáru koleje musela skočit z okna. Jeden
sympatický mladík, co šel zrovna okolo, byl tak hodný, že zavolal hasiče a
záchranku. Protože shořel veškerý nábytek a věci na mém pokoji, zůstala jsem
od té doby u něj. Vážně jsem uvažovala o svatbě, ale vím, jaký máte názor na
smíšená manželství. Takže se rozhodujeme, jestli půjdu na potrat.
Ne, nedělejte si starosti. Po pravdě řečeno, nic z toho se mi nestalo.
Nebolí mě hlava. Nehořelo na koleji. Nepotkala jsem žádného mladíka, se
kterým žiju, ani nejsem těhotná. Píšu vám, abych vám řekla, že mi přišly
výsledky závěrečných testů. Mám pět trojek a tři čtyřky. Jen jsem myslela,
že když to dám do jiné perspektivy, bude to znít lépe.
Vaše milující dcera.

Paní učitelka je se svým houfem malých školáčků na prohlídce v jeskyních.
Chce je vyzkoušet z přírodopisných znalostí a tak se ptá:
"Děti, co to tam nahoře visí za ptáka?"
Děti neví, jen Pepíček se hlásí.
"No, Pepíčku, řekni nám, co to je."
"No, tam nahoře visí netopýři, ale že by viseli opravdu za ptáka, to vážně
nevím."

Dívka skládá maturitu z biologie. Dostane otázku týkající se pohlavních
orgánů. Přestože je dívka v praxi docela zběhlá, teorie jí moc nejde.
Předseda komise je biolog a chce té nešťastnici trochu pomoci. Zeptá se
tedy:
"Zde vidíte kostru člověka," (a ukazuje přitom na model běžný na každém
gymnáziu), "povězte mi, prosím, zda v této pánvi byly mužské pohlavní orgány
nebo ženské."
Té kostře ve škole všichni říkali Karel a tak dívka použije ženskou logiku a
odpoví, že mužské. Na to pan profesor s úsměvem odvětí:
"Ano, někdy také, milá slečno."

Učitelka vypráví:
"Jan Neruda se rád často díval na hvězdičky a potom napsal sbírku Písně
kosmické. Zná někdo nějaký jiný případ?"
"Prosím, Jan Neruda velmi miloval Karolínu Světlou. Kdyz potom umřela, tak
napsal Kam s ním."

Učitelka k dětem:
"Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?"
Hlásé se jedině Pepíček a ač se učitelka bojí, že to bude nějaká sprosťárna
jako vždy, nezbyde jí, než Pepíčka vyvolat.
"Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy."
"Výborně Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to prosím tě pamatuješ?"
"Podle pánského přirození, paní učitelko."
"Cože?"
"Když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen
noci svatojanské a kdyz 20, tak Zkrocení zlé ženy."
"A co když je to 30?" ptá se zvídavě učitelka.
"To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním?!"

"Děti, proč je celá tabule od krve?"
"Víte, paní učitelko, minulou hodinu tady byla paní doktorka, aby nás
očkovala proti spalničkám.
"To muselo být tedy zajímavé! Řekněte mi, jak se to očkuje?"
"To my prosím nevíme, paní doktorka nestačila vybalit ani jehly."

Paní učitelka se ptá dětí, které zvíře se nejrychleji naučí mluvit lidskou
řečí. Nikdo se nehlásí, až po chvíli Pepíček:
"No, Pepíčku, tak které zvířátko?"
"Prosím, rybičky"
"A jak jsi na to přišel, Pepíčku?"
"Sím, naši mají v ložnici akvárium a nedávno se z ložnice ozvalo: 'Jestli mě
ještě jednou kousneš do ocasu, tak tě prohodím akváriem!'"

Ředitel jedné menší střední školy měl velké problémy s dospívajícími
slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských
toaletách patlaly na rty, vždy potom zanechávaly obtisky na zrcadle. Když už
se situace stávala neudržitelnou, ředitel se rozhodl razantně
zakročit.Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už
čekal školník. Ředitel dívkám vysvětlil, že si asi neuvědomují, kolik práce
školníkovi dá každý večer zrcadla umýt.
Poprosil jej, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl.
Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil jej v nejbližší záchodové
míse a začal pucovat zrcadlo. Od toho dne se už žádný obtisk na zrcadle
neobjevil.

Jednou ve škole se ptá paní učitelka dětí, jak si představují komunismus.
Přihlásí se Frantík a říká:
"Já si ho představuju jako velkou horu. Ta odolává všem nepříznivým
podminkam a stojí a bude tu stát na věky."
Paní učitelka Frantíka pochválí, vyvolává dál a děcka přednášejí věci jak
vystřižené z patřičných učebnic. Nakonec to paní učitelka jako vždycky
riskne a vyvolá i Pepíčka.
"Já si ho představuju jako velikou loď na rozbouřeným oceáně a ta loď se
kymácí a kymácí a ne a ne se převrátit. A na ní jsou lidi všichni posraný a
pochcaný a poblitý a nikdo nemůže vystoupit."

Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, co to
má to zvíře pod bříškem.
"Ále to nic není, toho si nevšímej."
Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil:
"No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama