Sociální psychologie - sociální skupiny

31. července 2008 v 19:04 | Peťulka <3 |  Psychologie

sociální skupina

  • každé seskupení lidí, které v jejich vědomí vytváří pocit sounáležitosti
    • např. rodina, školní třída, pracovní skupina apod.
    • sociální skupina není např. diváci na fotbalovém zápase, obecenstvo na koncertě apod.

  • je dynamickou jednotkou
    • změna části skupiny ovlivňuje a mění stav ostatních částí skupiny
      • např. změna ředitele a jeho náměstků
    • v různých sociálních situacích se mění funkce a postavení členů skupiny
      • např. člen skupiny je jednou řadovým členem, jednou vedoucím
    • neustále se rozvíjí na základě
      • vyčlenění vůdců
      • vytvoření norem a kontroly jejich dodržování
      • vzniku a diferenciace kontaktů mezi členy skupiny (vytváří skupinovou atmosféru)
      • diferenciace vztahů mezi členy skupiny - diferenciace funkcí, vznik podskupin

specifičnost podnětů v sociální skupině

  • jedinec nereaguje jen na vlastní podnět, ale také na jeho původce (osobnost) na jeho postavení a vztahy v sociální skupině
  • jedinec nepřichází do kontaktu jen s jednotlivci, ale jejich prostřednictvím s celou společností (poměry, vztahy, zákony, obyčeji, zvyky, kulturou...)

základní znaky sociální skupiny

  • interakce
    • vzájemné působení a ovlivňování mezi jejími členy, jejich součinnost vznikající na základě psychologických vztahů mezi nimi
  • společné cíle
    • společné ideály
    • vzájemná součinnost a závislost mezi členy skupiny
  • soudržnost a sounáležitost
    • vědomí spolupatřičnosti při dosahování společných cílů
  • organizovanost
    • každý člen skupiny má své místo (funkce, postavení, povinnosti...)
    • pravidla chování, které členové skupiny dodržují
  • společné hodnoty
    • o jejichž dosažení se snaží členové skupiny
    • těchto hodnot si členové cení a jsou pro ně důležité
    • regulují chování jednotlivých členů
  • častost sociálních kontaktů
    • zpravidla větší než s ostatními členy společnosti
  • disciplína - existence norem pro činnost skupiny
    • sociální skupina si vytváří normy
    • skupinové normy vznikají postupně a neformálně, ale jakmile se vytvoří, jsou pro členy závazné
    • zahrnují odměny (pochvala) i postihy (vyloučení ze skupiny)

vliv sociální skupiny na jedince

  • sociální skupina uspokojuje psychosociální potřeby (uznání, prestiž, potřeba společnosti, být akceptován...)
  • sociální skupina výrazně ovlivňuje utváření osobnosti jednotlivce, jeho chování a jednání
  • sociální skupina urychluje sociální vývoj svých členů
    • formuje společenské cítění
    • společenské zájmy a potřeby
  • sociální skupina může i brzdit a deformovat vývoj svých členů - akceptace nežádoucích norem, způsobů jednání a chování (např. chuligánské tlupy, gangy)
  • sociální skupina ovlivňuje výkonnost svých členů (pracovní, sportovní...)

pozice v sociální skupině

  • pozicí označujeme společenskou funkci
    • postavení v zaměstnání (vedoucí - dělník, ředitel - sekretářka)
    • společenská prestiž (profesor - uklízečka)
    • postavení v rodině (matka - dcera)

  • každá pozice ve skupině má funkci, jenž je nutná k dosažení cíle skupiny
  • systém pozic ve skupině má dynamický ráz - snaha členů zlepšit si vlastní pozici
  • systém pozic a funkcí vnáší do skupiny řád a pravidelnost
  • se systémem pozic se vytváří i hierarchie členů skupiny (moc, popularita)
    • čím vyšší pozice, tím vyšší schopnost působení na ostatní členy a vyšší schopnost ovlivnění vztahů mezi členy skupiny
    • jedinci s vyšší pozicí udržují odstup od členů s nižší pozicí (zachování společenského vlivu)
    • jedinci s nižší pozicí přehlížejí úspěchy členů s vyšší pozicí a přeceňují své vlastní úspěchy

  • vyplývá ze vzájemného porovnávání jednotlivých členů
    • subjektivní pozice - jedinec se porovnává sám s ostatními členy skupiny
    • objektivní pozice - vzájemné hodnocení mezi členy skupiny, při dosažení poměrně velké shody vzniká dlouhodobý systém pozic

  • pozice jednotlivce ve skupině se určuje
    • podle přitažlivosti pro jiné členy
    • podle míry osobní moci a prestiže
    • podle toho jak skupina přijímá jeho prosazování se

  • z hlediska přitažlivosti člena skupiny rozlišujeme
    • populární osoby (přitažlivé pro většinu členů skupiny)
    • oblíbené osoby (přitažlivé pro mnohé členy skupiny)
    • akceptovatelné osoby (akceptovatelné pro část skupiny)
    • trpěné osoby (akceptovatelné malou částí skupiny)
    • osoby stojící mimo (neakceptovatelné pro žádné členy skupiny)

  • z hlediska moci a prestiže rozlišujeme
    • vůdce a vedoucí (dominují)
    • pomocníky (aktivní členové)
    • podřízené členy (závislí členové)
    • pasivní členy
    • okrajové členy

  • z hlediska přijímání prosazování se jednotlivce ve skupině rozlišujeme
    • přehlížené jednotlivce (rádi by se uplatnili, neumějí se prosadit)
    • odmítaní jednotlivci (chtějí se prosadit, skupina je nebere na vědomí)
    • osamělí jednotlivci (rádi by se uplatnili, ostatní se od nich izolují)
    • izolovaní jednotlivci (nechtějí se prosadit, nemohou se skupinou pracovat)

status v sociální skupině

  • místo jenž zastává jednotlivec v sociální skupině nebo systému na základě svých vlastností
  • vyjadřuje pozici v hierarchii společenské prestiže
  • status jednotlivce je jeho základní společenskou charakteristikou
  • obyčejně bývá spojován se symbolem
    • uniforma
    • hodnost
    • vybavení kanceláře
    • služební vozidlo

  • změna statusu je závislá na změně vlastností jednotlivce, případně jeho společenské role

společenská role

  • určena sociální skupinou do které patříme
  • souhrn očekávání společnosti, jak se má jedinec chovat v určité společenské pozici
  • jedinec může mít více rolí (vždy jinou v jiné sociální skupině), proto může nastat konflikt rolí - je nutné přiklonit se k důležitější roli (např. role matky a role v kulturně zájmové skupině)
  • každý jedinec si vytváří systém individuálních rolí (student, syn, člen sportovního klubu...) - do těchto rolí vnáší prvky své osobnosti a proto u stejných rolí existuje značná individualizace

vůdcovství v sociální skupině

  • při vzniku sociální skupiny se uskutečňuje základní polarizace na vedoucí a vedené
  • vůdcovství je nejvyšší hodnost v sociální hierarchii skupiny

  • funkce vůdce v sociální skupině
    • sociální role - integrace skupiny, řízení sociálních vztahů, určení pozic a funkcí
    • komunikační role - přijímá a poskytuje informace
    • plánovací role - plánuje činnost skupiny
    • rozhodovací role - rozhoduje o důležitých záležitostech skupiny, při neshodách a sporech

  • vůdce
    • odpovědnost
    • kladou se na něj vyšší nároky
    • převyšuje ostatní členy skupiny (klíčové činnosti skupiny)
    • zastupuje skupinu navenek a rozhoduje o vztahu k jiným skupinám

rozdělení sociálních skupin

  • dle velikosti
    • malé sociální skupiny
      • např. rodina, školní třída, spolupracovníci jednoho oddělení
      • všichni členové se znají
    • velké sociální skupiny
      • mají více členů
      • nejsou v bezprostředním kontaktu
      • komunikace je zprostředkovaná
      • nemusí se mezi sebou znát
      • mají jednotu názorů, zvyky, tradice
      • skupina je organizovaná
      • vytváří se kolektivní vědomí (ovlivňuje naše chování)
      • obsahují malé sociální skupiny

  • dle charakteru vzniku a způsobu komunikace ve skupině
    • formální
      • předepsaná pravidla určená druhem činnosti
      • formální skupina se může postupně vyvinout ve skupinu neformální - vývoj sociálních vztahů (sympatie, potřeby, cíle, např. školní třída)
      • ve formální skupině jsou neformální znaky a opačně
      • hranice mezi formální a neformální skupinou není přesně stanovena
    • neformální
      • struktura vztahů se vyvíjí přirozenou cestou
      • členy spojují emocionální vazby
      • vznikají spontánně a nejsou vědomě řízeny

  • dle intimity vazby mezi jednotlivými členy
    • primární
      • rodina
      • přímé, důvěrné vztahy, citové vazby
      • angažuje se zde celá osobnost
      • tuto skupinu si nevybíráme
      • dochází zde k prolínání chování
    • sekundární
      • každá další skupina které je jedinec v průběhu života členem (formální i neformální)
      • vznikají jako důsledek zájmu nebo potřeby
      • neangažuje se v nich celá osobnost
      • nemusí zde vznikat trvalá pouta (se změnou skupiny vymizí)

skupinové normy

  • systém požadavků, kladených na členy skupiny
  • vyjadřují
    • povahu skupiny (sportovní, pracovní ...)
    • ideály, cíle, názory, postoje
    • přípustné a nepřípustné chování (vzory chování)

  • obsahují tři prvky
    • žádoucí a nežádoucí normy chování
    • kritéria hodnocení
    • sankce, tresty a odměny (systém odměn a trestů)

  • pro normy je charakteristické
    • promítají se do forem chování a jednání členů
    • určují způsob vzájemné interakce mezi členy
    • jsou motivační pro činnost, chování a jednání členů skupiny
    • vytvářejí hodnotovou škálu pro sebehodnocení

  • v neformálních skupinách vznikají spontánně
  • ve formálních skupinách se dodržování norem dosahuje vnějším zásahem (předpisy)
  • širší platná společenská norma chování ve společnosti se nazývá kulturním vzorem (v dané kultuře)
    • zákony, obyčeje, mravy, společenská tabu apod...
  • s vytvářením skupinových norem vzniká také
    • systém odměn
    • systém sankcí (trestů)

konformita

  • skupina vytváří nátlak na své členy, aby jednali, mysleli a usuzovali v souladu se skupinou - nutí je aby byli konformní
  • skupinová konformita - poddajnost vůči vlivu sociální skupiny (zřeknutí se vlastního názoru apod.)
  • je podmínkou pro příslušnost jedince ke skupině
  • stává se nežádoucí, pokud vede k narušení normálního psychického a morálního vývoje člena skupiny a nebo pokud se jedná o konformitu k morálně a společensky nežádoucím názorům a postojům
  • v konformitě jednotlivých členů skupiny jsou individuální rozdíly - proto rozlišujeme jedince
    • konformní - víceméně vždy podléhají
    • nekonformní - jednají opačně než vyžaduje skupina
    • nezávislé - udržují si svůj názor i přes nátlaky skupiny
    • kolektivně autonomní - staví se proti stanovisku skupiny pokud by byli narušeny normy a hodnoty akceptované v dané společnosti (kultuře)

skupinové hodnoty

  • hodnoty, jichž si skupina nejvíce cení a které určují cíle jednání a chování

skupinové ideály

  • tvoří takové vzory chování které se pokládají za nejdokonalejší (subjektivně i objektivně)
  • členové skupiny se jím snaží přiblížit

skupinové cíle

  • vyjadřují charakter skupiny
  • vliv na vymezení cílů má kolektivní diskuze s aktivní účastí členů skupiny

sociální interakce

  • koakce
    • členové skupiny vykonávají určitou úlohu bez spolupráce, rivality a soutěžení
    • navzájem se neovlivňují

  • kooperace
    • členové skupiny jsou při vykonávání úlohy na sobě závislí, spolupracují
    • uvědomují si společné cíle
    • navzájem se ovlivňují

  • rivalita
    • členové skupiny se snaží zlepšit své výsledky, a zároveň oslabil síly partnera
    • rivalita je přítomna tehdy, když jsou výsledky jednotlivých členů skupiny víceméně podobné
    • používají se i nečestné způsoby

  • soutěžení
    • motivuje k lepším výkonům
    • jen do "zdravé" míry

  • koexistence
    • existence jedinců "vedle sebe", kdy nedochází ke vzájemné komunikaci

  • tolerance
    • ohledy na potřeby ostatních jedinců

  • ironizování
    • zesměšňování, zlehčování, ponižování

  • reciprocita
    • vzájemné vyhovění si potřebám mezi členy skupiny

  • škádlení
    • jen v užších a intimních vztazích (přátelé, rodina)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama